Je tomu již téměř deset let, co společnost Krone představila na veletrhu Agritechnica 2015 Premos 5000 jako první mobilní lis na pelety na světě. Myšlenka vyrábět strukturální pelety z dlouhostébelnatých materiálů, jako je sláma, přímo na poli nebo alternativně ve stacionárním provozu, byla ve své době zaslouženě oceněna zlatou medailí Německé zemědělské společnosti (DLG). Je to i proto, že strukturální pelety vyrobené touto technologií jsou všestranné. Ať už jako krmivo nebo podestýlka pro zvířata, případně jako zdroj energie.
Jedinečná koncepce
V polním režimu je plodina sbírána z řádku sběračem, dopravována mezi dva lisovacích válce, kde je vtlačována do vnitřku válce skrze perforovanou matrici s 16 mm kanály. Jedinečné přitom je, že na rozdíl od jiných peletovacích procesů Premos 5000 nevyžaduje předběžnou úpravu drcením, nebo mletím, které by snižovaly výkon stroje. Spotřeba energie je proto tedy pouze poloviční. Teploty a vysoké tlaky vznikající při procesu peletování snižují zatížení prostředí choroboplodnými zárodky a pomáhají rozkládat materiál.
S technickými změnami, které přináší ještě vyšší efektivitu a komfort
V následujících letech byl lis na pelety průběžně vylepšován. Na „Grüne Woche 2018“ představila společnost Krone stroj s většími přítlačnými válci a novou hlavní převodovkou. Díky tomu bylo možné zvýšit výkon ze 3 na 5 t/h. Tandemová náprava, která je nyní součástí standardní výbavy, zajišťuje ještě lepší jízdní komfort. Na veletrhu Agritechnica 2019 představila společnost Krone rozdružovač balíků s automatickým vytahovačem motouzů, který byl oceněn stříbrnou medailí DLG a usnadňuje manipulaci ve stacionárním provozu. Rozdružovač balíků lze pohodlně řídit z kabiny traktoru pomocí ovládacího terminálu. Software a hardware, které byly vylepšeny již o dva roky dříve, byly opět modernizovány, s cílem zajistit ještě pohodlnější obsluhu.
Vysoce absorpční, čisté a bezpečné, ideální pro welfare zvířat
To, co bylo původně zamýšleno jako všestranné řešení pro energetické a zemědělské využití, ve formě paliva, hnojiva, potravin a pracovního materiálu, se v praxi osvědčilo. Zejména v chovu zvířat. Díky své vysoké savosti, hygienickým vlastnostem a snadné manipulaci jsou strukturální pelety nyní cennou alternativou k řezané slámě.
Díky enormní absorpční schopnosti – 1 kg strukturálních pelet dokáže pojmout až 4 l vody – mohou strukturální pelety rychle vázat vlhkost z exkrementů zvířat a zlepšit i klima stáje snižováním uvolňování amoniaku na minimum. Ve srovnání se slaměnou drtí se spotřebuje výrazně méně materiálu, což znamená výrazně nižší produkci hnoje a přitom snížení časové náročnosti při čištění stájí.
Skutečnost, že nastýlání strukturálními peletami je ve srovnání se slaměnou drtí velmi snadné a bezprašné, velmi oceňují i majitelé koní. V důsledku zahřívání při procesu peletování jsou strukturální pelety téměř bez choroboplodných zárodků, takže je lze bezpečně použít také jako pracovní materiál v chovu drůbeže a prasat. I chovatelé mléčného skotu také stále častěji používají strukturální pelety ze slámy jako podestýlku do lehacích boxů, kde tvoří suchou matraci. Krávy zde mohou pohodlně ležet a odpočívat v čistém lůžku, což podporuje pohodlí krav a hygienu vemene.
Síla fermentoru, více plynu a méně kukuřice
V současné době je také zajímavé energetické využití strukturálních pelet ze slámy jako CO-substrátu v bioplynových stanicích. Na rozdíl od běžné slámy netvoří strukturální pelety ze slámy ve fermentoru plovoucí vrstvy a snadno se mísí s fermentačním substrátem. Díky destrukci struktury během peletování se energie obsažená ve slámě také mnohem rychleji uvolňuje k dispozici bakteriím produkujícím metan, čímž se díky širokému poměru C/N zlepšuje stabilita procesu ve fermentoru. Tímto způsobem lze ve srovnání s neošetřenou slámou zvýšit výtěžnost plynu strukturálními peletami až o 40 %. Zároveň může 1 t strukturálních slaměných pelet nahradit dobré 2 t kukuřičné siláže a výrazně tak zmírnit konkurenci energetické suroviny vůči biomase potřebné pro výrobu potravin.
